Afrikaans |
lexicalization | afr: Afro-Asiatiese tale |
Arabic |
has gloss | ara: إن مجموعة اللغات الأفرو-آسيوية في اللسانيات هي إحدى المجموعات اللغوية الرئيسية التي تنقسم إليها لغات العالم. ويتحدث باللغات الأفرو-آسيوية ما يزيد عن ثلاثمائة مليون نسمة، يتركّز أغلبهم في شمال إفريقيا والقرن الإفريقي والسودان، بالإضافة إلى الركن الجنوبي الغربي من قارة آسيا والتي تشمل الجزيرة العربية والهلال الخصيب، بالإضافة إلى أقليات في تركيا وإيران. ويطلق بعض اللغويين على هذه المجموعة أحياناً اسم "اللغات الحامية-السامية". وتنقسم إلى الفروع التالية: |
lexicalization | ara: عائلة لغات أفروآسيوية |
lexicalization | ara: لغات أفرو-آسيوية |
lexicalization | ara: لغات أفروآسيوية |
lexicalization | ara: لغات أفريقية آسيوية |
Aragonese |
has gloss | arg: As luengas afro-asiaticas son una familia de luengas que consta dunas 240 luengas charratas por unos 285 millons de presonas en o norte y este dAfrica y en o sud asiatico. |
lexicalization | arg: Luengas afro-asiaticas |
lexicalization | arg: Luengas afroasiaticas |
lexicalization | arg: afro-asiatico |
Asturian |
lexicalization | ast: Llingües afroasiátiques |
lexicalization | ast: afroasiátique |
Bavarian |
lexicalization | bar: Afroasiatische Sprachen |
Bengali |
has gloss | ben: আফ্রো-এশীয় ভাষাসমূহ (ইংরেজি ভাষায়: Afro-Asiatic languages) একটি ভাষা পরিবার। এসআইএল-এর করা প্রাক্কলন অনুযায়ী এই পরিবারে প্রায় ৩৭৫টি ভাষা আছে। এগুলিতে উত্তর আফ্রিকা, পূর্ব আফ্রিকা, পশ্চিম আফ্রিকা ও দক্ষিণ-পশ্চিম এশিয়ার প্রায় ৩০ কোটি মানুষ কথা বলে থাকেন (এদের মধ্যে প্রায় ২০ কোটি আরবিভাষী)। এই ভাষাগুলিকে "হ্যামিটীয়-সেমেটীয়" ও আরও অন্যান্য নামেও (যেমন ইংরেজি "Afrasian", "Lisramic" "Erythraean") ডাকা হয়। |
lexicalization | ben: আফ্রো-এশীয় ভাষাসমূহ |
Bosnian |
has gloss | bos: Afroazijski jezici su porodica jezika koju čine nekih 240 jezika, koje govori 285 miliona govornika, širom Sjeverne i Istočne Afrike, Sahela i Jugozapadne Azije. |
lexicalization | bos: Afroazijski jezici |
Breton |
has gloss | bre: Ur familh-yezhoù eo ar yezhoù afrikat-hag-aziat, ennañ war-dro 240 yezh komzet gant 285 milion a dud e Norzh Afrika, Reter Afrika ar Sahel ha Mervent Azia. Ar yezhoù e skourr ar yezhoù semitek eo ar re nemete zo komzet er-maez eus Afrika dreist-holl. |
lexicalization | bre: yezhoù afrikat-hag-aziat |
Bulgarian |
has gloss | bul: Афро-азиатските езици са езиково семейство, включващо около 240 езика, говорени от около 285 милиона души в Северна Африка, Източна Африка и Югозападна Азия. Наричани са понякога и семито-хамитски езици, въпреки че традиционно семито-хамитското езиково семейство включва по-малък брой езици. Засега се счита, че се дели на следните подсемейства: * Берберски езици * Египетски езици * Кушитски езици * Семитски езици * Чадски езици |
lexicalization | bul: Афро-азиатски езици |
lexicalization | bul: Афроазиатски езици |
Catalan |
lexicalization | cat: Llengües afroasiàtiques |
lexicalization | cat: afroasiàtique |
Cebuano |
lexicalization | ceb: Mga pinulongang Apro-Asyatiko |
Czech |
has gloss | ces: Afroasijské jazyky nebo také semito-hamitská jazyková rodina zahrnuje až 375 jazyků a má více než 340 milionů mluvčích (z toho 235 mil. arabština), a to na území severní a východní Afriky a v jihozápadní Asii, včetně Arabského poloostrova. Termín „afroasijské“ zavedl Joseph Greenberg a nahradil tím původní termín „semito-hamitské“. Někdy se také můžeme setkat s anglickými označeními, jako „Afrasian“, „Lisramic“ (Hodge 1972), nebo „Erythraean“ (Tucker 1966). |
lexicalization | ces: afroasijské jazyky |
Lower Sorbian |
lexicalization | dsb: Afroaziske rěcy |
Modern Greek (1453-) |
has gloss | ell: Οι Αφροασιατικές γλώσσες αποτελούν μια γλωσσική οικογένεια με περίπου 375 γλώσσες και περισσότερους από 300 εκατομμύρια ομιλητές στη Βόρεια Αφρική, την Ανατολική Αφρική, τη Σαχάρα και τη Νοτιοανατολική Ασία (αριθμός που περιλαμβάνει περίπου 200 εκατομμύρια ομιλητές της Αραβικής). Αναφέρονται επίσης με την ονομασία χαμιτοσημιτικές γλώσσες. |
lexicalization | ell: Αφροασιατικές γλώσσες |
Esperanto |
has gloss | epo: La afrikazia lingvaro estas lingvofamilio, kun ĉirkaŭ 375 lingvojn . Sume ĉirkaŭ 300 milionoj da homoj parolas afrikazian lingvon en norda kaj orienta Afriko, la Sahelo, kaj sudokcidenta Azio (inkluzivante ĉirkaŭ 200 milionojn da parolantoj de la Araba). Aliaj nomoj foje donataj al tiu lingvofamilo inkluzivas Ĥamida-Semida (depreciata), Erythraean , kaj Lisramic . |
lexicalization | epo: afrikazia lingvaro |
lexicalization | epo: Afrikaziaj lingvoj |
Estonian |
has gloss | est: Afroaasia keeled (varasemad nimetused semi-hami keeled ja semiidi-hamiidi keeled) on keelkond, mille keeli kõneldakse peamiselt Aasia edelaosas ja Aafrika põhjaosas. |
lexicalization | est: Afroaasia keeled |
Basque |
lexicalization | eus: Afroasiar hizkuntzak |
lexicalization | eus: afroasiar |
Persian |
has gloss | fas: زبانهای آفریقایی-آسیایی نام یکی از خانوادههای زبانی جهان است. |
lexicalization | fas: زبانهای آفریقایی-آسیایی |
Finnish |
has gloss | fin: Afroaasialaiset kielet on kielikunta, johon kuuluu noin 240 kieltä. Niitä puhuu 285 miljoonaa ihmistä Pohjois-Afrikassa ja Lähi-idässä. Kielikuntaa on aiemmin kutsuttu myös seemiläis-haamilaisiksi kieliksi, mutta nimityksestä on nykyisin luovuttu, koska kielten jaolla seemiläisiin ja haamilaisiin kieliin ei ole kielitieteellistä perustetta. Haamilaisilla kielillä tarkoitettiin tämän kielikunnan muihin haaroihin kuin seemiläisiin kuuluvia, Pohjois- ja Itä-Afrikassa puhuttavia kieliä. |
lexicalization | fin: Afro-aasialaiset kielet |
lexicalization | fin: Afroaasialaiset kielet |
French |
has gloss | fra: Les langues afro-asiatiques (anciennement appelées langues chamito-sémitiques) sont une famille de langues parlées au Moyen-Orient et dans le nord de l’Afrique. |
lexicalization | fra: Langue afro-asiatique |
lexicalization | fra: Langues Afro-Asiatiques |
Western Frisian |
has gloss | fry: De Afro-Aziatyske talen foarmje in taalfamylje dyt yn grutte parten fan it Heine Easten en Noard- en Noardeast-Afrika sprutsen wurdt. Der binne guon talen by dyt ta de âldst skreaune talen fan de wrâld hearre. Alhoewol't besibbens goed oan te toanen is, hawwe dizze talen somtiids amperoan mienskiplike skaaimerken. |
lexicalization | fry: Afro-Aziatyske talen |
Irish |
has gloss | gle: Grúpa tábhachtach teangacha is ea iad na teangacha Afráiseacha nó na teangacha Seimíteach-Cheamaiteacha a labhraítear sa Mheán-Oirthear agus i dTuaisceart na hAfraice. Is iad na foghrúpaí tábhachtacha ná: |
lexicalization | gle: teangacha Afráiseacha |
Galician |
has gloss | glg: As linguas afroasiáticas son unha macrofamilia de linguas que consta dunhas 240 linguas faladas por uns 285 millóns de persoas distribuídas polo norte e o leste de África, o Sahel e o suroeste asiático. |
lexicalization | glg: Linguas afro-asiáticas |
lexicalization | glg: linguas afroasiáticas |
Manx |
lexicalization | glv: Çhengaghyn Affro-Aishanagh |
Alemannic |
has gloss | gsw: Die afro-asiatische Schbrooche si ä Schbroochfamilie, wo öbbe 375 Schbrooche derzue ghöre. Si wärde gschwätzt vo meh as 300 Millione Mensche in Nordafrika, Oschdafrika, Weschdafrika, Zentralsfrika und Südweschdasie. Früehner het män ä semitisch-hamitischi Schbrooche gsait. Underfamilie Die afro-asiatische Schbrooche wärde in die Underfamilie iideilt: * D Berberschbrooche, wo in Nordweschdafrika vo öbbe 5 Millione Mensche gschwätzt wärde ** S Tamaschek vo de Tuareg in dr weschtlige Sahara. Si hai es eiges Alphabet mit 24 Buechschdabe wo vo dr altlibysche Schrift abschdammt. Es wird vo rächts nach linggs gschriibe. ** S Zanaga in Mauretanie. ** S Rifkabylische, s Beraber und s Schluch in Marokko. ** S Kabylische in Algerie. ** Verschiidnigi Dialäkt in Tunesie. ** D Schbrooch vo de Guantsche uf de kanarische Insle, wo im 17. |
lexicalization | gsw: Afro-asiatische Sprachen |
lexicalization | gsw: Afro-asiatischi Schbrooche |
Serbo-Croatian |
has gloss | hbs: Afro-azijski jezici su porodica jezika koju čine nekih 240 jezika, koje govori 285 miliona govornika, širom Severne i Istočne Afrike, Sahela i Jugozapadne Azije. Za ovu grupu se često koristi i naziv semitsko-hamitski jezici. |
lexicalization | hbs: Afro-azijski jezici |
lexicalization | hbs: Afroazijski jezici |
Hebrew |
has gloss | heb: כמו כן, מוכרים שורשים משותפים כגון: * ב-נ - "בנייה" * מ-ת - "מוות" * ס-נ - "ידיעה" (השווה עם "שינון") * ל-ס - "לשון" * ס-מ - "שם" * ד-מ - "דם" |
lexicalization | heb: שפות אפרו אסיאתיות |
lexicalization | heb: שפות אפרו-אסיאתיות |
Hindi |
has gloss | hin: सामी-हामी (अथवा अफ़्रो-एशियाई) भाषा-परिवार (अंग्रेज़ी : ) मध्य-पूर्व (एशिया) और उत्तरी अफ़्रीका की कई सम्बन्धित भाषाओं का समूह है । इस परिवार की सामी शाखा साउदी अरब, फ़िलिस्तीन, इस्राइल, इराक़, सीरिया (शाम), मिस्र, यार्दन, इथियोपिया, तुनीसिया, अल्जीरिया, मोरोक्को, इत्यादि में और हामी शाखा लीबिया, सोमालीलैंड, मिस्र और इथियोपिया में फ़ैली हुई हैं । इसकी शामी शाखा में इब्रानी, अरबी, अरामी, प्राचीन सुमेरियाई शामिल हैं, और हामी शाखा में प्राचीन मिस्री, कॉप्टिक, सोमाली, गल्ला, नामा, आदि भाषाएँ आती हैं । इस वर्ग की भाषाएँ अन्तर्मुखी श्लिष्ट-योगातमक होती हैं । उदाहरण के तौर पर अरबी में क्-त्-ल् (मारना) धातु से बीच में स्वर घुसाने पर कई नये शब्द बनते हैं , जैसे : कत्ल (हत्या), कातिल (हत्यारा), कित्ल (दुश्मन), और यक्तुल (वो मारता है) । |
lexicalization | hin: सामी-हामी भाषा-परिवार |
Croatian |
has gloss | hrv: Afrazijski jezici (afroazijski, nekada semitsko-hamitski), velika jezična porodica, obuhvaća 375 (po novijoim podacima 374) jezika raširenih po dijelovima Azije i sjeverne afrike. |
lexicalization | hrv: Afrazijski jezici |
Upper Sorbian |
has gloss | hsb: Afroaziske rěče (prjedy hamito-semitiske rěče) je rěčna swójba z něhdźe 375 rěčemi (SIL estimate) a wjace hač 300 mil. ludźi w Sewjernej Africe, Wuchodnej Africe, Sahelu, a Juhozapadnej Aziji (dohromady z 200 mil. ludźimi, kotryž rěča arabsce). |
lexicalization | hsb: Afroaziske rěče |
Hungarian |
has gloss | hun: Az afroázsiai nyelvcsalád (korábbi nevén sémi-hámi nyelvcsalád) a természetes nyelvek egyik nyelvcsaládja. Elterjedési területe Észak-Afrika, a Közel-Kelet, valamint Nyugat-Ázsia. |
lexicalization | hun: afroázsiai nyelvcsalád |
lexicalization | hun: Afroázsiai nyelvek |
Iloko |
has gloss | ilo: Dagiti Pagsasao nga Afro-Asiatica ket maisa familia ti pagsasao nga addaan 375 a linguahe. Iti nasurok a 300 milion nga makasarita iti daytoy a familia kat naiwarasda iti Amianan nga Africa, Daya nga Africa ken Abagatan-laud nga Asia. |
lexicalization | ilo: Pagsasao nga Afro-Asiatica |
Interlingua (International Auxiliary Language Association) |
lexicalization | ina: Linguas afro-asiatic |
Indonesian |
has gloss | ind: Rumpun bahasa Afroasiatik ialah rumpun bahasa dengan anggota hampir 240 bahasa dan 285 juta penutur yang tersebar di daerah Afrika Utara, Afrika Timur, Sahel, dan Asia Barat Daya. Nama lain yang diberikan bagi rumpun bahasa ini adalah Afrasia, Hamito-Semitik (tidak dipakai lagi), Lisramic (Hodge 1972), Erythraean (Tucker 1966). Ke dalamnya termasuk bahasa-bahasa tertulis klasik yang bersejarah panjang, bahkan terpanjang, seperti bahasa Arab, bahasa Ibrani, bahasa Amharik, dan bahasa Koptik. Bahasa Arab memiliki pengaruh kuat terhadap bahasa Melayu/bahasa Indonesia karena penggunaannya sebagai bahasa kitab suci agama Islam. Satu-satunya bahasa Afroasiatik yanag dijadikan bahasa resmi di Uni Eropa adalah bahasa Malta. |
lexicalization | ind: Bahasa Afro-Asia |
lexicalization | ind: Rumpun bahasa afroasiatik |
Italian |
has gloss | ita: La famiglia linguistica afro-asiatica è composta dalle seguenti sotto-famiglie: |
lexicalization | ita: lingue afro-asiatiche |
lexicalization | ita: Lingue afroasiatiche |
Japanese |
has gloss | jpn: アフロ・アジア語族(アフロ・アジアごぞく)は、アラビア半島を中心とする西アジアで話されるセム語派と、それに近縁な、北アフリカを中心に分布するハム諸語(かつてのハム語派)の総称。アフロとはアフリカという意味のラテン語接頭辞。かつてセム・ハム語族と呼ばれたが、これはセム語派とハム語派が並び立つという現在では否定された考えに基づいた名称で、現在では使用されない。 |
lexicalization | jpn: アフロ・アジア語族 |
Kabyle |
has gloss | kab: Tutlayin tifrusyawiyin d tawacult n tutlayin yettumeslayen di Tefriqt (Tafarka)akk d ugmuḍ alemmas, azal n 300 n melyun imdanen ttmeslayen-tent, llant 375 n tutlayin tifrusyawiyin (kra seg-sen mmutent), atent-ayen s twacult-nsen: |
lexicalization | kab: tutlayin tifrusyawiyin |
Kannada |
has gloss | kan: ಆಫ್ರೋ-ಏಷ್ಯಾಟಿಕ್ ಭಾಷೆಗಳು ಸುಮಾರು ೩೦೦ ಮಿಲಿಯನ್ ಮಾತುಗಾರರನ್ನು ಹೊಂದಿರುವ ೩೭೫ ಭಾಷೆಗಳ ಒಂದು ಪ್ರಮುಖ ಭಾಷಾ ಕುಟುಂಬ. ಉತ್ತರ ಆಫ್ರಿಕಾ, ಪೂರ್ವ ಆಫ್ರಿಕಾ, ಸಹೇಲ್ ಮತ್ತು ನೈರುತ್ಯ ಏಷ್ಯಾಗಳಲ್ಲಿ ಈ ಭಾಷೆಗಳು ಉಪಯೋಗದಲ್ಲಿವೆ. |
lexicalization | kan: ಆಫ್ರೋ-ಏಷ್ಯಾಟಿಕ್ ಭಾಷೆಗಳು |
Georgian |
has gloss | kat: აფრაზიული ენები ანუ სემიტო-ქამიტური, ასევე გავრცელებულია დასახელება ქამიტო-სემიტური, ენათა მაკრო ოჯახია, რომელიც გავრცელებულია ახლო აღმოსავლეთსა და ჩრდილო აფრიკაში. აფრაზიული ენათა ოჯახი აერთიანებს ენათა ექვს ოჯახს: ბერბერო-ლივიური ენები, ძველეგვიპტური ენა, კუშიტური ენები, ომოტური ენები, სემიტური ენები და ჩადური ენები. |
lexicalization | kat: აფრაზიული ენები |
Korean |
has gloss | kor: 아프리카아시아어족(Afro-Asiatic languages)은 북아프리카와 동아프리카, 사헬, 서아시아 등에서 쓰이는 240여 언어의 어족이다. 사용 인구는 3억 7천만명이다. 셈함어족으로도 불린다. 이 어족에 속하는 대표 언어로는 아랍어, 히브리어등이 있다. |
lexicalization | kor: 아프리카 아시아 어족 |
lexicalization | kor: 아프리카아시아어족 |
Kurdish |
has gloss | kur: Zimanên afrîka û asyayî (berê zimanên hamî-semitîk ) malbatekê ku ji zimanên li Afrîkaya Bakur û Rojhelata Navîn tên axaftin pêk tê ye. Ew ji şeş an penc şaxanê bi tunî 350 zimanan (li wan nêzî 40 mirinn) û ji alîya 350 milyon axaftî pêk tê ye. |
lexicalization | kur: Malbata zimanên afrîka û asyayî |
Latin |
has gloss | lat: Linguae Afrasiaticae sive Hamito-Semiticae sunt familia (vel superfamilia) linguarum et Africae septentrionalis et Asiae australoccidentalis lata atque antiquissima. Ad hanc familiam pertinent familiae et linguae quae sequuntur: * linguae Chusiticae ** Lingua Beja, fortasse familiae Chusiticae, fortasse segregata * Linguae Omoticae ** Lingua Ongota, fortasse familiae Omoticae, fortasse segregata * Linguae Tzadicae * Linguae Libycae vel Barbaricae vel Mazicanae * Lingua Aegyptia, eadem quae temporibus Romano et mediaevali nomen "Coptica" habet * Linguae Semiticae |
lexicalization | lat: Linguae Afrasiaticae |
Latvian |
has gloss | lav: Afroaziātu valodu saime ir viena no galvenajām pasaules valodu saimēm, kurā ietilpst 375 valodas ar vairāk kā 300 miljoniem dzimtās valodas runātāju. Izplatīta galvenokārt Ziemeļāfrikā, Āfrikas ragā un Tuvajos Austrumos. Lielākā valoda šajā saimē ir arābu valoda ar vairāk kā 200 miljoniem runātāju. |
lexicalization | lav: Afroaziātu valodas |
Lithuanian |
has gloss | lit: Semitų-chamitų kalbos, dar vadinamos Afroazinės kalbos – kalbų šeima, paplitusi šiaurės ir rytų Afrikoje bei Artimuosiuose Rytuose. Į šią šeimą įeina maždaug 240 kalbų, kuriomis kalba apie 285 mln. žmonių. |
lexicalization | lit: Semitų-Chamitų kalbos |
Macedonian |
lexicalization | mkd: Афро-азиски јазици |
Malay (macrolanguage) |
has gloss | msa: Bahasa-bahasa Afro-Asia mengandungi keluarga bahasa (Bahasa-bahasa Afrika) dengan sekitar 375 bahasa (anggaran SIL) dan lebih dari 300 juta penutur bertebaran sepanjang Afrika Utara, Afrika Timur, Afrika Barat, Afrika Tengah, Asia Barat Daya (termasuk sesetengah 200 juta penutur dari Bahasa Arab. Nama lain kadangkala diberikan kepada keluarga ini termasuk "Afrasia", "HamitoSemitik" (ilmiawan Perancis dan Eropah), "Listramik" (Hodge 1972), "Erythraean" (Tucker 1966). |
lexicalization | msa: Bahasa-bahasa Afro-Asia |
Dutch |
has gloss | nld: Talen van de Afro-Aziatische taalfamilie worden in grote delen van het Midden-Oosten en Noord- en Noordoost-Afrika gesproken. Sommige van deze talen behoren tot de oudste geschreven talen in de wereld, maar de verschillende takken waren al uiteengewaaierd voor het schrift werd uitgevonden. |
lexicalization | nld: Afro-Aziatische taalfamilie |
lexicalization | nld: Afro-aziatische talen |
Norwegian Nynorsk |
has gloss | nno: Afroasiatiske språk er ein språkfamilie som inneheld om lag 240 språk tala av i alt kring 285 millionar menneske i Nord-Afrika, Aust-Afrika, Sahel-beltet og Sørvest-Asia. Andre namn som òg blir bruka på denne språkfamilien inkluderer «afrasisk», «hamittisk-semittisk» (forelda), «lisramisk» (Hodge 1972) og «erythreisk» (Tucker 1966). Blant kjende afroasiatiske språk kan nemnast arabisk, hebraisk, somali og hausa. |
lexicalization | nno: Afro-Asiatiske språk |
lexicalization | nno: afroasiatiske språk |
Norwegian Bokmål |
lexicalization | nob: afroasiatiske |
Norwegian |
has gloss | nor: Afroasiatiske språk er en språkfamilie som består av undergruppene semittiske språk, egyptisk, omotiske språk, tsjadiske språk, bejaspråk, kusjittiske språk og berbiske språk. Det er bred enighet blant språkforskere i dag om at disse språkene (med unntak av omotiske språk) er beslektet. |
lexicalization | nor: Afro-asiatiske språk |
lexicalization | nor: Afroasiatiske språk |
Occitan (post 1500) |
has gloss | oci: Las lengas afroasiaticas o lafroasiatic son una superfamilha de lengas fòrça anciana dAfrica, dAsia e tanben dEuròpa (a Malta). |
lexicalization | oci: Lenga afroasiatica |
lexicalization | oci: Lengas afro-asiaticas |
lexicalization | oci: lengas afroasiaticas |
Piemontese |
has gloss | pms: Lenghe afro-asiàtiche Le lenghe afro-asiàtiche a son na gròssa famija lenghìstica, parlà ant l'Àfrica setentrional e ant ël Medi Orient. Le lenghe afro-asiàtiche as peulo dividse an coste sotfamije: |
lexicalization | pms: lenghe afro-asiàtiche |
Polish |
has gloss | pol: Języki afroazjatyckie (dawniej zwane rodziną semito-chamicką lub chamito-semicką) – wielka rodzina języków, zajmująca olbrzymie obszary od afrykańskich wybrzeży Atlantyku z językami hausa, arabskim i berberyjskimi na zachodzie aż po Róg Afryki (języki kuszyckie) i Bliski Wschód z językami hebrajskim i arabskim na wschodzie. Rodzina języków afroazjatyckich dzieli się na sześć podrodzin językowych: * języki semickie * języki berberyjskie * języki omockie * języki czadyjskie * język egipski † z koptyjskim † * języki kuszyckie Języki omockie są jednak przez niektórych językoznawców klasyfikowane jako podrodzina języków kuszyckich. Niektórzy specjaliści wyłączają z rodziny kuszyckiej język bedża, czyniąc go izolowanym językiem w obrębie rodziny afroazjatyckiej. |
lexicalization | pol: Języki afro-azjatyckie |
lexicalization | pol: języki afroazjatyckie |
Portuguese |
has gloss | por: As línguas afro-asiáticas ou camito-semíticas são uma família de línguas de cerca de 240 línguas e 285 milhões de falantes, espalhados pelo norte da África, leste da África, a região do Sahel e o sudoeste da Ásia. Outros nomes por vezes dados a essa família incluem "afrasiática", "lisrâmica" (Hodge 1972) e "eritréia" (Tucker 1966). |
lexicalization | por: Línguas afro-asiaticas |
lexicalization | por: Línguas afro-asiáticas |
lexicalization | por: afro-asiático |
Quechua |
has gloss | que: Aphruasyatiku rimaykuna nisqaqa huk ancha hatun rimaykunap ayllunmi, chincha Aphrikapi uralan kunti Asyapipas. K'umukuq rimaykunam. 354 rimaykunachá, 43 wañusqaña, 347 hunuchá rimaqninkuna kachkan. |
lexicalization | que: aphruasyatiku rimaykuna |
Moldavian |
has gloss | ron: Limbile afro-asiatice constituie o familie lingvistică ce conţine în jur de 375 de limbi şi mai mult de 350 de milioane de vorbitori, împrăştiaţi în nordul Africii, estul Africii, Africa de Vest şi Asia de Sud-Est. |
lexicalization | ron: Limbi afro-asiatice |
Russian |
has gloss | rus: Афрази́йские языки́ (иногда также афроазиатские; очень распространенным поныне является также название «семито-хамитские» или, реже, «хамито-семитские» языки, не используемое специалистами примерно с 1960-х годов) — макросемья (надсемья) языков, которая включает шесть семей языков, имеющих признаки общего происхождения (наличие родственных корневых и грамматических морфем). Иногда включается в более общее образование — ностратическую макросемью языков (объединяющую индоевропейскую, картвельскую, уральскую, дравидийскую и алтайскую семьи). Однако в последнее время афразийская макросемья исключается из ностратической и рассматривается наряду с последней как отдельная и самостоятельная, но ближайше родственная ностратической. |
lexicalization | rus: Афразийские языки |
Albanian |
has gloss | sqi: Me fjalën Afro-Azia nënkuptohen disa vende të cilat për nga kultura (gjuha) dhe zhvillimet tjera shoqërore ekonomike e politike përfshihen në në grupë. |
lexicalization | sqi: Afro-Azia |
Serbian |
has gloss | srp: Афро-азијски језици су породица језика коју чине неких 240 језика, које говори 285 милиона говорника, широм Северне и Источне Африке, Сахела и Југозападне Азије. За ову групу се често користи и назив семитско-хамитски језици. |
lexicalization | srp: Афро-азијски језици |
lexicalization | srp: Афроазијски језици |
Saterfriesisch |
has gloss | stq: Tou do Afro-Asiatiske Sproaken heere: * Ägyptisk (schrieuwen siet 2700 f. Chr.) ** Oold-Ägyptisk (bit 2200 f.Chr.) ** Koptisk (boald bit tou dät 16. Jh.; nu bloot Säärkensproake). * Semitiske Sproaken. * Kuschitiske Sproaken ** Sun fjautich Sproaken do der boald wäide fon 40-50 Mio. Ljuude in Äthiopien, Somalien un Noud-Kenya. *** Afar (1,2 Mio. Ljuude, do dät baalen dwo) *** Oromo (fröier Galla) (20-25 Mio. Ljuude) *** Somalisk (15 Mio. Ljuude) * Omotiske Sproaken fon sun 1,5 Mio. Ljuude fon 40 Dialekte in ju Omo-Läichte in Äthiopien. Fielicht ne Outwiegenge fon do Kuschitiske Sproaken. * Berbersproaken ** Sun 20 Mio. Ljuude, maast in Marokko un Algerien. *** Noudelk Berber **** Taschelhyt **** Tarifit (Rif) **** Zentroal-Atlas-Berber (Tamazight) **** Kabylisk (Noud-Algerien, aastelk fon Algier) *** Tuareg (Tamaschek, Tamajaq/ Tahahaq) *** Zenaga (Mauretanien/ [[Senegal]) *** Siwi (in ju [[Siwi]]-Oase in Wääst-Ägypten) *** Ghadamsi (in [[Ghadames]], dän suudelke Punkt fon [[Tunesien]]) * [[Tschadisk]]e Sproaken ** Do Sproaken wäide boald fon sun 135 Mio. |
lexicalization | stq: Afro-Asiatiske Sproaken |
Swahili (macrolanguage) |
lexicalization | swa: Lugha za Kiafrika-Kiasia |
Swedish |
has gloss | swe: Afroasiatiska språk är en språkfamilj som främst hör hemma i sydvästra Asien och norra och östra Afrika. Enligt SIL Internationals beräkning omfattar familjen omkring 375 språk (inklusive numera utdöda språk). Totalt anses språken ha över 300 miljoner användare, och av dessa talar cirka 200 miljoner det största - arabiska. |
lexicalization | swe: Afro-asiatiska språk |
lexicalization | swe: Afroasiatiska språk |
lexicalization | swe: afroasiatiska |
Tamil |
has gloss | tam: ஆபிரிக்க-ஆசிய மொழிகள் என்பன, வட ஆபிரிக்கா, கிழக்காபிரிக்கா, சாஹேல், மற்றும் தென்மேற்கு ஆசியா ஆகிய இடங்களில், அண்ணளவாக 28.5 கோடி மக்களால் பேசப்படுகின்ற சுமார் 240 மொழிகளை உள்ளடக்கியனவாகும். "ஆப்ரேசியன்", "ஹமிட்டோ-செமாட்டிக்", "லிஸ்ராமிக்" (Hodge 1972), எரித்ரேசியன் (Tucker 1966.) என்ற பெயர்களாலும் இந்த மொழிக்குடும்பம் குறிப்பிடப்படுகின்றது. |
lexicalization | tam: ஆபிரிக்க-ஆசிய மொழிகள் |
Tagalog |
lexicalization | tgl: Mga wikang Afro-Asiatic |
Thai |
has gloss | tha: ตระกูลภาษาแอฟโร-เอเชียติกเป็นตระกูลภาษาที่มีสมาชิก 375 ภาษาและมีผู้พูดมากกว่า 300 ล้านคน แพร่กระจายในตะวันออกกลาง แอฟริกาเหนือ แอฟริกาตะวันตก แอฟริกาตะวันออก แอฟริกากลางและแอฟริกาตะวันตกเฉียงใต้ (รวมผู้พูดภาษาอาหรับ 200 ล้านคน)ชื่อของภาษาตระกูลนี้ตั้งโดย Joseph Greenberg เพื่อใช้แทนชื่อเดิม ตระกูลภาษาฮามิโต-เซมิติก กลุ่มย่อยของภาษาตระกูลนี้ได้แก่ * ภาษากลุ่มเบอร์เบอร์ * ภาษากลุ่มชาด * ภาษาอียิปต์ * ภาษากลุ่มเซมิติก * ภาษากลุ่มคูชิติก * ภาษากลุ่มโอโมติก (บางครั้งจัดให้อยู่ในภาษากลุ่มคูชิติก) * ภาษากลุ่มเบยา (บางครั้งจัดให้อยู่ในภาษากลถุ่มคูชิติก) ส่วนใหญ่ยอมรับให้ภาษาออนโกตาอยู่ในภาษากลุ่มโอโมติก แต่การแบ่งภายในตระกูลยังขาดข้อมูล Harold Fleming จัดให้เป็นสาขาเอกเทศของภาษากลุ่มแอฟโฟรเอเชียติกที่ไม่ใช่กลุ่มโอโมติก |
lexicalization | tha: ตระกูลภาษาแอฟโฟร-เอเชียติก |
Turkish |
has gloss | tur: Afro-Asyatik diller yaklaşık olarak 375 dilden (SIL tahmini) oluşan bir dil ailesi oluşturmakta ve Kuzey Afrika, Afrika boynuzu, kuzey Batı Afrika, kuzey Orta Afrika ve Güneybatı Asya yayılmış (Arapça konuşan 200 milyonun dahil) 300 milyondan fazla insan tarafından konuşulmaktadır. |
lexicalization | tur: Afro-Asyatik diller |
Ukrainian |
has gloss | ukr: Афразійські мови — мови, що належать до афразійської сімї чи макросімї мов. Раніше звались семіто-хамітські, але після того, як було встановлено, що вони не поділяються на 2 гілки:семітську азійську і хамітську африканську, були перейменовані на афроазійські або в нарочито більш усіченій формі — афразійські. Ще одна маловживана назва — еритрейські («червономорські»). Згідно з класичною ностратичною гіпотезою, входять як мовна сімя до ностратичної макросімї, цієї думки дотримується мовознавець Агарон Долґопльський; на думку Сєрґєя Старостіна і Юрія Мілітарьова, є окремою макросім'єю, спорідненою з ностратичною. |
lexicalization | ukr: Афразійські мови |
Zeeuws |
has gloss | zea: De Afro-Aziatische taelen zien een taelfemielje die a in hroôte stikken van t Minn-Oôssen, Noôrd- en Noôrdoôst-Afrika wor esproken. Ienkele van deze taelen beoôrn tot de ouste heschreven taelen ter waereld, sommihe kommn nog van voe t schrift. Taelkundig eziene is verwanschap an te toônn, mè vanwehe de uutwaoierieng van sommihe takkn voe a t schrift wier uutevonn, zien de hemeênschappelijke kenmerken weinig. De miste taelen kennn echter wè een vrouwelijke uuthang op -t. |
lexicalization | zea: Afro-Aziatische taelen |
Chinese |
has gloss | zho: 亚非语系,又称非亞語系、非洲-亞洲語系或阿非罗-亚细亚语系,旧称闪含语系或閃米特-含米特語系,主要分布在亚洲西部的阿拉伯半岛和非洲北部。 |
lexicalization | zho: 亚非语系 |
lexicalization | zho: 亞非語系 |