| has gloss | ces: Ebionité z hebrejského אביונים (Evionim) »chudí«, je označení pro židokřesťanskou sektu, vzniklou v prvních desetiletích poapoštolské doby, pravděpodobně rok 70 po Kristu. Rozšířili se v Palestině, Sýrii a Egyptě. Tato skupina vycházela z přísného židovského monoteismu, proto odmítala Ježíšovo božství. Ježíš byl pro ně jedním z největších proroků, takže jej provázela božská síla jako jiné muže starého zákona. Pavla vnímali jako odpadlíka, který nabádal k nedodržování Zákona - Tóry, proto neuznávali žádné jeho listy. Odvolávali se na tradici apoštola Jakuba "bratra Páně", významného představitele jeruzalémského sboru (viz Skutky 12,17; 15,13) s nímž se právě Pavel dostává do sporu o zachovávání předpisů Zákona. Tento problém řeší jeruzalémský koncil v dějinách církne. O jejich existenci víme především ze spisů Církevních Otců. |